Křižovatky života - Béďa

Když jsem měl šest let, tak jsem musel jít do školy na zápis. Pamatuju si, jak paní ředitelka měla svůj proslov o tom, že škola je dobrá, super atd. Ale já jsem věděl o škole svoje.

Ještě si pamatuji, jak nám nějaké paní učitelky držely kruhy. Na jednom kruhu bylo napsané 1.B a na druhém 1.A. Já jsem vešel do toho druhého kruhu jako můj kámoš Šimon, který chodil se mnou do školky a teď je se mnou i v páté třídě.

Z 1.A si pamatuju, že máme až doteď hodnou paní učitelku Andreu Štemberkovou. V 1.A jsem poznal hodně nových kamarádů jako třeba Ríšu Jaworského, Dominika Kaluse, Olivera Prokopa atd. Pamatuju si, že jsme měli rovné lavice, hráli jsme si s legem.

Z druhé třídy si pamatuju, že jsme vyráběli plastové korále. Ve druhé třídě bych chtěl být i teď.

Z třetí třídy si pamatuji skoro všechno. Měli jsme prezentace jakékoliv jsme chtěli. Pamatuji si, že jsme měli prezentaci o Slovanech. Já jsem povídal o oblečení, jak dělali barvu a tak. Pamatuji si, že jsme ve třídě dělali jídlo pro rodiče. My jsme dělali štrůdl. Po celé třídě byla rozsypaná mouka.

Ve čtvrté třídě jsme měli prezentaci o živočiších, my jsme měli o plazech. Pamatuji si, že jsem podle paní učitelky musel povídat místo Natky, ale jinak to dopadlo dobře. Měl jsem trému.

Na interaktivní tabuli jsme se učili různé věci.

V páté  třídě mě baví hodně tělocvik.

Za pár dní končíme na 1.stupni a jdeme na druhý stupeň, tři z nás odejdou na gympl.