Křižovatky života - Jessie

Nastoupila jsem tu od druhé třídy. První třídu jsem měla ve Střítěži. Když jsem do této třídy vešla poprvé, byla jsem celá červená. Znala jsem tam jen Majdu, Kubu a Matouše, se kterými jsem chodila do školky. Sedla jsem si vedle Majdy a měla jsem strašný stres. Čekala jsem, co bude. Paní učitelka řekla: "Tak Jessi, jak ti máme říkat a řekni nám něco o sobě". Potom jsem byla klidnější. Na obědě jsem si našla dvě kamarádky Verču Fukalovou a Haničku Holajnovou. Nejtěžší pro mě bylo si zapamatovat Dominika Kalluse.

Ve 3 třídě to byl frmol. Společně jsme dělali prezentaci o Slovanech. Naší skupinu tvořili tito členové Verča, Majda, Hanča a já. Měly jsme slovanskou kuchyni. Hanička nakreslila žernov a kolem toho jsme dali zrní. Teď jsme potřebovaly mouku. Zašly jsme do jídelny za paní kuchařkou a řekli jsme: „Paní kuchařko, my bychom potřebovaly kapku mouky". Paní kuchařka: „A kolik je kapku?!" My: „Noo, kapku!“ Paní kuchařka: „tak kolik?“ My: „Tak lžičku". Potom se nás zeptala, jestli to máme do čeho dát. Viděla, že ne, tak nám řekla: "Počkejte, já vám dám hadr, abyste to měli do čeho dát.

Čtvrtá třída byla trochu těžší. Přibyli i noví lidi a to byli: Bára, Danek, Vašek a Saša.

V páté třídě přibyli Andy a paní asistentka Monika. Taky jsme založili kapelu panteři.

Do šesté třídy se bojím stejně jako do druhé třídy. Snad budeme mít hodnou paní učitelku!